Brněněc aneb punkový klystýr 2018

 Autor textu/fotky: Denisa Hlubocká

Na počátku prázdnin, přesněji 30. června se v Brněnci u Svitav uskutečnila velká punková akce.
Festival Brněněc se zde konal už po devatenácté a byl to pořádný nářez!

brnenec18-02.JPG brnenec18-06.JPG

Na tomto pravém, nefalšovaném festivalu se letos vystřídalo hned devatenáct kapel.
Hlavním z hlavních taháků na festival byla kapela Acidez. Samozřejmě, že tu nebyla jako velký tahák jen tato kapela.
Například kapela Driák nebo SPS či NVÚ byli také kapely, které přitáhli hodně fanoušků.

 

Celý festival začal v sobotu hned ráno od 9.30 kapelou Bez Šance. Kluci nám zahráli svěží punk rock pro dobré ráno ke snídani a pro většinu ke stavění čír. Kluci sklidili hned takhle po ránu velký úspěch a kolem 10 hodiny se vystřídali s kapelou Driák. První větší kapelou, na kterou se čekalo. Kluci nám zahráli se zvuky harmoniky jejich slavnou Modelku nebo Starého rybáře.
Driák nám po hodině vystřídali kluci z P.U.M.. Kluci zde nehráli poprvé a za své názory buď v písních nebo v proslovu před písní sklidili velký potlesk.

Následovaly kapely Punk floid a VHS. Obě kapely zde určitě nehráli poprvé a samozřejmě sklidili velký potlesk a jejich písně zněli klidně z opileckých úst ještě večer.
Další kapely byly Falešný obvinění, Muerty a Houba. Falešný obvinění rozjelo neskutečně energetickou show a to bylo teprve časné odpoledne.
Muerty vzbudili hlavně vyznavače „O!“. Super výkon pro kluky. Nezapomenutelný zážitek.
Houba je prostě Houba a kdo jí nezná, jakoby nežil. Jejich legendární Šašek nezklamal a celková energie hlavně z basáka Martina byla už na místě.

Po Houbě nám nastala stará dobrá klasika, kapela Volant. Zábava, tanec a pivo teklo proudem. Neměla jsem slov. Prostě super zážitek a po Volantu nám šli na scénu Inseminační stanice, NVÚ a Vision days. Už skoro česká legenda punku Inseminační stanice a jejich Romantička mě nezklamala. Viděla jsem poprvé a doufám, že to nebylo naposledy, nepopsatelný zážitek. Ale na scéně máme už legendu punku v Česku a to kapelu NVÚ. Jejich legendární píseň Sestra zněla snad od každého punkáče, který sem přijel. Píseň, kterou známe snad všichni.

Na scénu ale přichází kapela, bez níž by ale tento festival absolutně neexistoval. Kapela Vision days a jejich Cesta do hlubin punkáčovi duše byla jízda. Pokud tuto kapelu jste neznali, mohli jste jí celý festival vidět minimálně na tričkách účastníků. Následovali SPS a naši velcí Acidez.

Legenta SPS, kterou zná i moje vlastní máma hráli na jedničku. Miluju tuhle kapelu a nemohla jsem si jí nechat ujít. Stát pod podiem s foťákem v ruce nebo dokonce na podiu byl pro mě při téhle kapele zážitek. Avšak větší zážitek bylo ale toto mít při velké kapele Acidez. Nejlepší atmosféra, hodně energie, každý song co hráli byl nezapomenutelnou vzpomínkou.

Odrhneme se od anglických písniček a vracíme se k českým. Na scénu nastoupili moji milí The Fialky.
Miluju tuhle kapelu a ty texty. Tenisky jako song přece nesměli chybět. Fialky rozhýballi celé publikum. Ale proč to vlastně píšu, vždyť každá kapela tohoto festivalu dokázala rozhýbat nejedno tělo.

Poslední dvě kaply letošního festivalu Brněnec a hodiny ukazují něco málo kolem třetí hodiny ráno. No pěkný. Únava už se dostavila i se zimou. Ano, tu noc bylo asi 9°, no pěkný.
Ale zvládli jsme to.

brnenec18-03.JPG

Kapela Zputnik a Barbar punk na scénu prosím. Dobrej Zputníček, miluju tuhle kapelu. Energie zpěvačky a ty texty. Občas zpěvačka Aneta dokáže nahnat pořádnou hrůzu s jejími pohledy. I před Anety omezení v pohybu, kvůli zdravotnímu problému se koncert povedl na jedničku. Jejich Papa mobil byl hodně za dobře.

Poslední kapela, panebože, Barbar punk. No dámy a pánové, upřímně? Pro mě nic moc. (smích)
Kapela převlečená do čehosi, co vypadalo asi jako keltské oblečení, rozlévání vína na zem (taková škoda!) a pálení vonných tyčinek byl velký šálek hořké kávy. No zvládli jsme to a dočkala jsem se i pro mě oblíbené pisničky této mě neoblíbené kapely. Písnička loutky zachránila můj dojem z kapely a aspoň špetka spokojenosti se dostavila na místo.

S přehledem bych mohla konstatovat, že to byl jeden z nejlepších festivalu pro začátek léta a už teď vím, že za rok sem pojedu znova.
Díky pořadateli Tomášovi, že jsem ho vůbec našla ale hlavně děkuji, že udělal výjimku a mohla jsem do backstage a zažít tak neskuteční zážitek po bohu takových kapelních velikánů.

Punk’s not dead!

brnenec18-04.JPG brnenec18-05.JPG 


Všechny novinky